ROSKA Brno - město

Náš mikrobus se nezadržitelně blíží samému srdci Českomoravské vysočiny, kde se nedaleko Nového Města na Moravě nachází hotel Pavla, který nám poskytne pohodlí a kvalitní služby. Mohli jsme zde využívat dvou až čtyřlůžkové pokoje, apartmány, fitness centrum a prostornou travnatou terasu za hotelem. Všechno se zde odehrávalo v klidu a pohodě.  Zdejší průzračně čistý vzduch představuje jednu ze zdejších velkých předností.  Travnatá pláž rybníka Sykovec, který leží jen pár stovek metrů daleko je od hotelu volně přístupná a má pozvolný písčitý vstup do vody. Rybník vznikl mezi lety 1587 - 1646. Díky své nadmořské výšce asi 724 m je nejvýše položeným rybníkem na Vysočině a je posazen v krásné přírodě, která vyniká zejména při západu slunce. Tato vodní oáza byla častým cílem našich vycházek. Měli ji v oblibě také naši čtvernozí mazlíčci, ať už čivava Popelka s paní Květou nebo dvojice černých psíků s Jarmilou či seniorka Conny s naší zdravotnicí Ivanou. Při malé, přírodovědně zaměřené vycházce jsme u Sykovce pozorovali divoké kačeny. Nejdřív se držely v bezpečné únikové vzdálenosti, ale za chvíli přiletěly blíž a Hance se podařilo je vyfotografovat. Zahlédla přitom i létající drahokam, tedy ledňáčka říčního. Ve středu se usmívalo sluníčko a tak jsem se vypravil na druhou stranu. Za silnicí zde vyvěrá pramen nazývaný „Karlova studánka“, mezi stromy vykukovaly střechy chatové osady, voněla čerstvě posečená vojtěška, na okraji lesa vévodil nádherný křivolaký buk. Celý den jsem přemýšlel, jak se prezentovat při oslavě mých narozenin. Až malebný buk na okraji lesa mě inspiroval:

Obrůstá mechem, větve mu pokrátili

Křivolaký statný buk u hotelu Pavla

Cestu v poli jeřabiny zdobí

K Sykovci kachny přiletěly

Jsme tu šťastní od pondělí

Vojtěška provoněla kraj ledňáčků

Život plný jinotajů a též kamarádů

Měl jsem narozeniny už na jaře, ale dosud nebyla příležitost k oslavě. O dekádu mladší Kamilka vše náležitě oslavila. Moc se nám to líbilo, tak proč to nezopakovat! Dámy v čele Olgou Rubinovou vše zajistily.  S poslední jiskrou dortové prskavky jsem naráz sfouknul všechny svíčky na dortu. Zpívali jsme, tancovali a radovali se. Hudební doprovod jako vždy zajištovali skvěle se doplňující kytaristé Milan Svoboda a Honza Vodička. Rád jsem se zaposlouchal do Olinčina sametového altu, když si sólově střihla jednu z písniček. Večery zdobila též kytarová sóla a další vyhrávky. Zdeněk Vybíral nás obohatil říznou Strachotínskou hymnou. Vrcholem jednoho se společenských večerů byla tombola.

Pravidelné cvičení tvoří páteř každé rekondice. Naše cvičitelka Jana brala především v potaz naše možnosti a ve dvou skupinách, s neodolatelným úsměvem, přizpůsobovala cvičení podle naší zdatnosti. Maruška Vodičková při každodenní rozcvičce protáhla naše tělesné schránky, jak jen to po ránu bylo možné. O naše zdraví pečovala zdravotnice Ivana Vývodová. Paní Petra Jílková nás spolu s kolegou ve své přednášce podrobně obeznámila s řešením urologických problémů s pomocí odborné ambulance B. Braun, která sídlí v Univerzitním kampusu Bohunice. Dagmar Mega nám nejdříve přednášela a poté se spolu s námi prakticky věnovala aktivitám, které se váží ke smyslům a efektivnímu fungování mozku a rozvoji osobnosti. Už tradičně se naší rekondice účastnila Markéta Dunděrová, která nás informovala o novinkách sociální sféry a poradila nám, jak se vyhýbat stresu a poskytla individuální psychologické konzultace. Pod vedením Romany Konečné jsme v průběhu ergoterapie vyráběli panenky a ozdobné míčky.  

Oblíbeným cílem našich výletů byl hotel U Loubů v sousední obci Tři studně. Procházky lesem spojené s koupáním v tamním bazénu byly naší častou odpolední aktivitou. Nemohli jsme opomenout návštěvu nejmenšího náměstí na světě. Nazývá se náměstí Evropské unie a je tu nádherný rozcestník a obchůdek s galerií plný nádherných artefaktů.

Některé dámy poznávaly krásy Vysočiny při výletech autem. Navštívily například města Žďár nad Sázavou a Nové Město na Moravě, obce Kadov a Jimramov, kde se narodil Jan Karafiát nebo bratři Mrštíkové. Neunikla jim také obec Svratka a zvláště Blatiny se skvělou pražírnou kávy Hofr, kde ochutnaly ledovou farizejskou kávu, v níž nemůže chybět rum a mléko od domácí krávy. Cesty tam vedou stále do kopce, jak konstatovala Olinka ze své koloběžky. Pilně jsme secvičovali naše divadelní představení – Bramborové nadělení. Poté co na naši rekondici konečně přijela i Vlasta Blatná, byl náš divadelní spolek kompletní a bylo to téměř dokonalé. Odjížděli jsme domů se skvělými pocity. Bylo tu dobře, bylo tu fajn. Zas máme dobité baterky.

Ivan Novotný, Roska Brno–město